Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 2. 2008

Odkud jsme přivezli fotografie?

Délka naší návštěvy nám umožnila navštívit pouze dvě vesnice. První z navštívených vesnic byla Svatá Helena,odkud jsme po dvou dnech přešli pěšky do Gerniku. Z vesnic jsme podnikali výpravy za poznáním krajiny i života obyvatel. Přijetí bylo již tradičně velmi přátelské. Dopředu bylo domluveno ubytování u českých rodin ve Svaté Heleně a na místě jsme se dohodli, jak budeme ubytovaní v Gerniku. Bohužel fotografům scházelo to, co pro kvalitní snímek potřebují. Dobré světlo. Obloha byla po většinu dní ocelově šedá, na cestách nás doprovázel déšť, vítr a zima. Přes tyto nepříznivé podmínky se nám podařilo udělat mnoho zajímavých snímku. V okolí Svaté Heleny jsou zvlněné kopce s políčky, loukami a pastvinami, které jsou protkané sítí cest. Projdeme-li kolem hřbitova do polí, naskytne se nám nádherný pohled na Dunaj, který nás odchovance Svratky uchvátí svojí šířkou. Po zbudování přehrady Železná vrata dosahuje zde šířka řeky až 5 km. Západy slunce jsou zde kouzelnou podívanou. Pro nás pro všechny byla zajímavá návštěva školy, kterou nás provedl pan ředitel Roch. V neděli jsme se po ranních bohoslužbách vydali na cestu do další vesnice, která byla naším cílem a to do Gerniku. Většinu cesty nám pršelo. Přesto nás to neodradilo od návštěvy Kulhavé skály, skalního útvaru, který leží mimo hlavní trasu na Gernik. Při tomto odbočení jsme trochu zabloudili, ale po chvíli nejistoty, kam že se vlastně ubíráme, jsme narazili na značenou cestu a další naše kroky nás již zavedli do cíle naší cesty. Zde jsme byli ubytováni ve společné ubytovně. Ten den jsme toho už mnoho nenachodili. Bylo zima, a po dlouhé cestě jsme byli pořádně unavení. Druhý den po snídani jsme se vypravili k mlýnkům do údolí "U Petra". Soustava pěti roubených mlýnků, zde nazývaných voděnice s názvy Cylindr, Kontrlajka, Nová, Beránkojc a Maštalířojc, které dodnes slouží ke svému účelu, leží v půvabném údolí, které nazval jeden z členů naší výpravy malými Plitvicemi. Protože bylo po dešti, tak voda zde tekla nejen v potoce, který mlýnky pohání, ale snad ze všech stran. Druhý den brzy ráno jsme se vydali na cestu k domovu. Výsledek naší návštěvy si můžete prohlédnout právě zde.




Fotovýlet do Banátu 4.května až 8.května 2007

V dubnu 2006 navštívili někteří starostové obcí Mikroregionu Porta české vesnice v rumunském Banátě v rámci akce zvané "Exkurze Banát 2006".Jejich úkolem bylo navázat kontakt s krajany a předat zkušenosti místním samosprávám před jejich vstupem do EU.

Tato návštěva byla impulzem pro cestu Klubu přátel fotografie z Tišnova do této oblasti za poznáním života zdejších obyvatel a za krásami krajiny, ve které naši přátelé žijí. Této zajímavé cesty se zúčastnilo celkem 21 členů i nečlenů klubu. A co by to bylo za fotografy, kteří by tuto návštěvu svými Nikony, Canony a Olympusy nezdokumentovali.



Kde je v Rumunsku Banát?

Banát je oblast ohraničená na jihu Dunajem, na západě Tisou, na severu Maruší a na východě masivy Karpat. V tomto území, kde Dunaj tvoří hranici mezi Srbskem a Rumunskem leží v horách šest českých vesnic Svatá Helena, Gernik, Rovensko, Einbentál, Bígr a Šumice.



Jak se sem naši krajané dostali?

První vlnu osídlení jižního Banátu vyvolal jakýsi Magyarly, nájemce rozsáhlých lesů nad Dunajem pod slibem přidělení půdy, osvobození od roboty, vojenské služby a od daní. Vylákal takto několik stovek osídlenců z Čech, kteří pro něj káceli a přepravovali dřevo a pálili dřevěné uhlí.
Roku 1823 založil osadu Svatá Alžběta a o rok později Svatou Helenu. Druhá vlna osídlení byla již organizována rakousko-uherskými úřady, které potřebovaly posílit pohraniční oblast monarchie. Tak postupně v liduprázdném pohoří vzniklo české osídlení. Svatá Alžběta zanikla a zůstalo dnešních šest vesnic, kde se dodnes mluví česky.

Vnímavý pozorovatel si při své návštěvě uvědomí, že je to možná jediné místo na světě, kde se pole oře kravským nebo koňským potahem, obilí seje ručně, mouka mele na kamenných mlýncích poháněných křišťálově čistou vodou, chleba peče v peci postavené na dvoře, a přitom všem na dvoře i na polích zní nádherná čeština.